Daněk evropský (Dama dama) patří do čeledi jelenovití (Cervidae). Společně s losem evropským jsou jedinými zástupci jelenovitých s typem lopatovitého paroží. Ačkoliv je daněk rozšířený téměř po celé Evropě, los se vyskytuje výhradně v severních částech a severovýchodních částech Evropy. Samozřejmě obývá i americký severní kontinent.
Původem je daněk z oblasti Středomoří a Malé Asie (Turecko). Postupem času byl vysazován v jednotlivých zemích Evropy. Dnes je součástí všech evropských zemí a je běžně rozšířený v přírodě či v oborách. Nenachází se pouze v nejsevernějších cípech Evropy skandinávských zemí.
Daněk evropský je menšího vzrůstu oproti jelenovi, avšak je o dost větší než srnec obecný. Velikostně ho lze přirovnat k jelenci. Jeho váhové rozpětí je od 40 do 100 kg pro samce a pro daněly 25 až 50 kg. Výška v kohoutku je udávána od 80 do 110 cm u samců a u daněl 75 až 90 cm. Celková délka daňka od 135 do 170 cm a daněly je od 110 do 140 cm. Kelka (ocas) je dlouhý od 17 – 25 cm.
Zbarvení daňků je v letním šatu červeně cihlové až hnědé s bílými skvrnami po celém těle. Hřbet je po celé délce s černým pruhem až po kelku. Kelka je černá s bílým obřitkem okolo. Kelka je výrazná a slouží jako dorozumívací prostředek mezi daňky.
V zimním měsíci se tento šat téměř mění na šedohnědou, nevýraznou barvu, kdy téměř daněk ztrácí bílé skvrny. Daněk má několik barevných variant (černá i bílá).
Největším morfologickým znakem mezi samicí a samcem je paroží, které nosí pouze daněk. Paroží je každoročně shazování v dubnu až květnu a ihned roste daňku nové paroží. Paroží postupně roste až do srpna, kdy to této doby je stále pokryto vyživujícím lýčím. V měsíci srpnu je paroží vytloukáno a zbavováno této jemné kůže. Tím, jak vytlouká o různé druhy stromů, se mu paroží zabarvuje do různých odstínů tmavé barvy.
Paroží roste úměrně dle věku, díky čemuž lze bezpečně odhadovat věk daňka. První paroží daňku roste ve druhém roce života a je označován jako špičák. Nevýrazné paroží. Až ve třetím roku života nasazuje své druhé paroží (šesterák, osmerák, vařečkář- náznak zploštění). V následujících létech jsou již zřetelné lopatky, lopaty s výrazným krajkováním lemů a silným očníkem a opěrákem. Nejsilnější trofeje nosí daněk na hlavě okolo svých 6 až 10 let života. Následuje úbytek paroží a trofej ztrácí na lovecké hodnotě.
Daněk skvrnitý obývá nížiny i pahorkatiny. Rád vyhledává listnaté bukové, dubové či smíšené vzrostlé lesní komplexy. V poslední době se adaptoval na polní podmínky a využívá rozsáhlých zemědělských ploch k úkrytu během vegetace. Tento jev se rozšířil společně se zvýšenou produkcí kukuřice a řepky olejky, kde daněk tráví celé léto.
Daněk evropský žije ve stádech, která jsou oddělená. Staří daňci jsou samotáři. Samice žijí společně s mláďaty a mladí samci žijí společně pospolu. Pochopitelně mimo říji. Během říje je vše jinak, neboť daňci přicházejí k danělám. Po říji se opět oddělují na tlupy dle pohlaví.
Dančí říje probíhá od poloviny října do poloviny listopadu, ovšem závisí vše na podmínkách a počasí v daném roce. Všeobecně lze říct, že trvá 3 až 4 týdny. Daňci se ozývají silným chroptivým hlasem, mysliveckou mluvou- rochání. Rochání je slyšet na více než 500 metrů a daňci tak dávají najevo, kdo je tady pánem.
Právě dančí rochání je pro lovce velmi zajímavou podívanou a skvělým zážitkem. Daňci se se svými soky přetlačují pomocí paroží a obhajují si tak své teritorium a postavení. Nakonec se daněk páří s více danělami.
Daněla je následně březí okolo 8 měsíců. Na začátku léta daněly kladou jedno danče, výjimečně dvě dančata, v lescích do trav, kde jsou ukrytá. Daněla kojí danče okolo 4 měsíců. Danče má ochranné zbarvení proti predátorům stejně tak jako srnče nebo kolouch. Hnědavo-rezavé zbarvení s bílými flíčky.
Doba lovu daňka evropského je v České republice stanovena od 1.7. do 31.1.. V oborách je možné lovit daňky celoročně, nicméně díky rostoucímu cyklu je i tato doba omezena, neboť paroží daňci shazují během dubna a vytloukají někdy v srpnu.
Ideální lov je tak od poloviny srpna do konce ledna ve volnosti. V oborách se přeci jen nechá posunout lov daňka do konce února.
Nejlepším obdobím k lovu daňka evropského je jistě říje, kdy jsou daňci velmi aktivní a ozývají se rocháním. Díky tomu je lze nalézt dle zvukových projeví a došoulat je na loveckou vzdálenost. Také je možné daňky vábit pomocí vábniček, díky čemuž se lov stává ještě zajímavější. Na druhou stranu maso daňka během říje není úplně nejchutnější a stejně tak jako u jiné spárkaté zvěře je ovlivněno hormony během říje, což snižuje jeho kvalitu ke konzumaci. Maso je „cítit“.
Z denního režimu daňka je možný lov ráno i večer za soumraku. V některých lokalitách lze lovit daňka i přes den. Vše se odvíjí od lokality a zda má daněk dostatek klidu.
Daňka evropského lze lovit individuálně a to buď na čekané nebo formou šoulání. Za zmínku samozřejmě stojí aktivní vábení daňka během říje, kdy jde daněk proti zvuku.
Na společných lovech lze lovit daněly či dančata.
V zahraničí se ovšem mohou metody lovu měnit v závislosti dle platných legislativ konkrétní země.
K lovu daňka je zapotřebí kulové zbraně s ráží například řady 6,5 mm, 7 mm, 7,62 mm, 8 mm a 9,3 mm. Jinými slovy, dopadová energie střely musí být dle legislativy minimálně 1 500 J/ 100 m, ale pro lepší efektivitu střely se udává 2 000 J/ 100 m. Bližší informace si můžete přečíst v článku „Výběr vhodné ráže k lovu spárkaté zvěře“ v časopisu Myslivost.
Optika je zapotřebí denní, neboť daňka je povoleno lovit v intervalu hodinu před východem slunce a hodinu po západu slunce.
Vábnička je speciální- rochadlo, které napodobí rochání daňka
U daňka je žádanou trofejí jeho paroží, které lovci připomíná lov. Trofej se většinou nechává s vybělenou lebkou a dává se na podstavec na zeď. Druhou variantou je vycpání hlavy s hrudí u preparátora.
Zajímavým interiérovým doplňkem je bezpochyby vyčiněná kůže, která je v letní srsti velmi zajímavým prvkem každé stěny v loveckém salonku.
Maso z daňka je jedno z nejchutnějších mas, která se vyskytují u zvěře. Maso je tmavě červené barvy s příznivě nízkým obsahem cholesterolu, nízkým obsahem tuku a vysokým podílem bílkovin v sušině. Svalovina je jemná s typickým nasládlým aroma. Zvěřina z daňka má i vysoký podíl obsahu železa a příznivých esenciálních aminokyselin. V podstatě neexistuje negativní vlastnosti této zvěřiny, avšak právě charakteristické aroma může některým lidem vadit.
Hřbet s kýtou lze využít na pečení, smažení, dušení a to buď vcelku nebo i na plátky. Stejně tak lze využít plec. Na guláš je vhodné použít ořezy, nebo boky s kližkou. Takový guláš je brán jako jeden z nejchutnějších gulášů.
K dančí zvěřině se hodí jako příloha opečené brambory, různé omáčky či nakládané ovoce. Především upravené brusinky nebo zavařený rybíz jídlo pozvedne na další úroveň.
Díky jemné chuti, šťavnatosti a křehkosti masa či správným organoleptickým vlastnostem je dančí maso vhodné na gril.
Doufáme, že Vám byl tento článek užitečný!
Váš Tým Huntastic
Copyright © 2024 Huntastic s.r.o., všechna práva vyhrazena.
