Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je pták z řádu vrubozobí, čeleď kachnovití. Kachna divoká se vyskytuje v celé Evropě, Asii i Severní Americe. Dokázala se bravurně vypořádat s měnícími se životními podmínkami a dnes obývá s oblibou městské stojaté i tekoucí vody. Pochopitelně v přírodě se vyskytuje v hojných počtech. V přírodě bývá plachá a opatrná.
V České republice se jedná o nejvíce zastoupenou kachnu, která zde přebývá po celý rok. Obývá potoky, řeky, ale i stojaté vody od malých tůní po velké přehrady. Zde úspěšně hnízdí na zarostlých břehách. Velmi si kachna k hnízdění oblíbila budky, které jim staví nad vodní hladinou myslivci.
Kachně se přezdívá „březňačka“. To proto, že během března začíná snášet snůšku vajec. Snůška vajec se pohybuje okolo 10-13 zelenožlutých vajec.
Kachna váží okolo 1 kg a rozpětí křídel se pohybuje okolo 90 cm. Hlavním morfologickým znakem mezi kačerem a kachnou je jeho typická kovově zelená hlava s bílým „obojkem“ na krku.
Kachna obývá všechny možné biotopy vodní krajiny. Kachnu nalezneme na malých vodních tocích, malých vodních plochách, mokřadech. Ale zároveň ji lze bezpečně vídat na velkých vodních plochách, kde má stabilně největší početní zastoupení.
Kachna divoká vyhledává vodní plochy s možným úkrytem z rákosí nebo jiných trav.
Není náročná na čistotu prostředí ani na rušení, což dokazuje její dokonalá adaptace na příměstské a městské vodní toky.
Kachna divoká žije v hejnech. Na podzim tvoří velká hejna, která se shromažďují na větších vodních plochách. Létají za potravou vždy ráno a večer. Díky tomu je velmi oblíbený lov kachen na tahu. Kachny jsou nejvíce v pohybu v září a říjnu. V období října a listopadu začínají kachny tvořit páry, kdy si kačer najde svojí kachnu. Žijí v monogamním páru. Během března dochází ke snesení snůšky vajec, která čítá okolo 10 – 13 zelenožlutých vajec.
Kachňata se líhnou po zhruba 25 dnech. Po několika dnech jsou kachňata připravena jít na vodu, kde si sama hledají potravu. Okolo dvou měsíců stáří začínají přepeřovat a měnit péřové peří za normální.
Lovecká sezona začíná prvního září společnými hony, kdy jsou kachny plně přepeřené a schopné kvalitního letu.
Doba lovu kachny divoké je od 1.9 do 30.11. v České republice. V zahraničí se může doba lovu měnit. Nicméně jedná se zároveň o velmi vhodnou dobu lovu. Kachny se shromažďují do velkých hejn na shromáždištích pro zimní období. Díky tomu mohou lovci zažít opravdu velká hejna, která se jim prolétnou nad hlavou. Taková hejna obvykle čítají desítky až stovky kusů kachen.
Loví se bez rozdílu kachna i kačer. Na podzim jsou kačeři krásně vybarveni.
K dennímu rytmu je nejvhodnější lovit kachnu na tahu ráno. Před setměním nastoupit na rybník a čekat, až kachny začnou nalétávat z okolí. Samozřejmě může se stát, že na rybníce nebo vodním toku zůstaly kachny z večera.
Dalším důležitým časem lovu je podvečer, kdy jsou kachny sedící na vodním toku připraveny k odlétnutí. Zároveň přilétají nové a nové kachny. A to klidně i na samou tmu. Pokud takto kachny přilétávají po menších skupinkách po celý večer, lovci si užijí kvalitní lovecký zážitek.
Jediným možným způsobem lovu jsou společné hony, které musí splnit zákonnou podmínku v České republice. Minimálně tři lovci a jeden lovecky upotřebitelný pes se zkouškami z vodní práce.
Všeobecně se hony pořádají na kachny ve středu a v sobotu. Nicméně poplatkové hony na chovných rybnících mohou být plánovány na jiné dny.
Jak již bylo psáno výše, většinou se loví kachna na tahu. Na druhou stranu velké poplatkové hony jsou pořádány na rybnících, kde jsou uměle odchovány kachny. Tyto kachny jsou těmto rybníkům věrné a neulítají pryč s divokými kachnami. Takže je lze lovit i přes den. Kachny maximálně přelétají z jednoho rybníku na druhý, ale téměř vždy se vrátí na původní místo odchovu.
Dalším možným způsobem lovu kachny je lov pomocí balabánů. V České republice se moc tento způsob nepoužívá, ale v zahraničí se jedná o velmi oblíbený způsob lovu.
Kachnu divokou je možné také vábit různými typy vábniček a snažit se přilákat prolétající kachny. Jedná se volání kachen, které sedí na vodní hladině a hodují.
Historicky se používaly různé způsoby lovu- chytání do sítí, pastí atd. Pochopitelně dnes se tyto způsoby lovu nepoužívají a jediným možným způsobem lovu je lov na společných honech brokovou zbraní.
K lovu kachny je zapotřebí brokovnice s velikostí broků 3,5 mm. Dnes se již nesmí používat olověné broky v blízkosti mokřadů a vodních ploch. Musí se používat broky ocelové, které ale horší balistické vlastnosti. Jsou lehčí, takže mají nižší účinnost a nižší ranivost a jsou tvrdé, takže se mohou odrážet od vodní hladiny a vzniká tím riziko pro účastníky honů. Na druhou stranu olovo se vyznačuje svojí toxicitou, což nikdo nechce vědomě zamořovat své okolí.
Kdo chce vyzkoušet balabány, musí je aranžovat viditelně na vodní plochu. Dále je možné vyzkoušet vábničku na kachny.
Kachny se všeobecně neloví pro trofeje, ale pro maso a zážitek z lovu. Každý lovec si s sebou z lovu nese spíše, kolik ulovil kachen a kolik jich bylo uloveno celkově. Na druhou stranu u starších kačerů lze vytrhávat tzv. „kačírky“, což jsou zakroucena ocasní pera a tvoří ozdobu každého mysliveckého klobouku.
Kachna divoká je výborná. Má velmi chutná prsa, která lze upravovat na mnoho způsobů. Prsa jsou kořenité chuti. Vyznačují se opravdu tmavě červeným masem. Výborná jsou s různými typy omáček (švestková, brusinková, aj.). V kombinaci s červeným vínem neudělá žádný lovec chybu.
Doufáme, že Vám byl tento článek užitečný!
Váš Tým Huntastic
Copyright © 2024 Huntastic s.r.o., všechna práva vyhrazena.
