Medvěd hnědý (Ursus arctos) patří do čeledi medvědovití (Ursidae). Především se ale jedná o největší žijící šelmu současnosti na evropském kontinentu.
Medvěd hnědý má několik poddruhů, kteří jsou větší (medvěd grizzly, medvěd kodiak či medvěd kamčatský). Obecně však medvěd hnědý dorůstá až do hmotnosti okolo 350 kg (někdy i 650 kgv závislosti na životních podmínkách). Samice bývají o poznání menší a to až o desítky procent na velikosti i hmotnosti. Dospělý medvěd dorůstá až 130 cm v kohoutku a na délku může měřit až 4 metry.
Jeho zavalitá robustní postava má hustou hnědou barvu v různých odstínových variacích.
Bezpochyby se jedná o nejnebezpečnější šelmu Evropy.
Všeobecně medvěd hnědý obývá horskou krajinu s rozsáhlými lesy, ale najdeme ho i v nížinách směrem na východ. Důležité je pro medvěda dostatek klidu, rozsáhlé lesní i lesostepní krajiny.
Medvěd hnědý se vyskytuje téměř po celé východní Evropě, včetně severní Ameriky a severní Asie. Vždy se jedná o různé poddruhy. Například u nás žije medvěd euroasijský, ale v Americe žije medvěd grizzly nebo kodiak.
Na našem území byl vyhuben a sporadicky se objeví návštěvník ze Slovenska, kde je naopak velmi rozšířen a s velkou nadsázkou se dá říci, že je na Slovensku medvěd přemnožený.
Medvědi jsou samotáři. Především staří samci. Medvědice naopak žijí pospolu s mláďaty. Společně se samci se ovšem sdružují během období rozmnožování, které trvá od května do července.
Medvědi jsou velmi agresivní zvířata a to především ve svém druhu, kdy staří samci mohou velmi často zaútočit na mladší samce. Svojí agresivitu jasně dávají najevo i samice bránící svá mláďata. Tato samice je schopna postavit se i medvědímu samci.
Bohužel setkání člověka s medvědem v takovém případě může skončit i fatálně.
Nicméně teritorium medvěda může být značně rozsáhlé a to od několika desítek kilometrů čtverečních po několik set kilometrů. Teritoria se značně překrývají s jinými medvědy a víceméně si toto tolerují.
Samice medvěda hnědého přichází do říje jedno za tři až čtyři roky. U medvědů se projevuje tzv. latentní neboli falešná březost, což znamená, že se plod vyvine do určitého stadia a potom se jeho vývoj zastaví na několik měsíců. Jakmile přijde vhodná doba, vývoj plodu se opět dá do pohybu a obvykle trvá k dokončení 8 až 10 týdnů. Poté se medvědici v zimních měsících narodí několik mláďat vážících pouze okolo 500 gramů.
Medvědi hibernují. To znamená, že se ve svých brlozích ukládají k zimnímu spánku, zpomalí se jejich metabolizmus a takto přečkávají zimu. Pokud je teplá zima, může dojít k předčasnému probuzení nebo přerušení hibernace.
Medvěd je všežravec a dokáže spořádat téměř od borůvek, žížal, hlodavců, mršin až po velké savce nebo ryby.
Lov medvěda hnědého většinou probíhá buď na jaře (období května- páření), nebo na podzim během září. Je to z důvodů zvýšené aktivity medvědů.
Například v Rumunsku medvěda hnědého lze lovit na vnadištích, kam se chodí nažrat. Loví se na čekané z posedů a jeho lov není nikterak náročný. Loví se za rozbřesku a za stmívání.
Ovšem například v Rusku se medvědi loví tzv. na brlohu. Tento způsob lovu je velmi nebezpečný, ale zároveň velmi ceněný pro um loveckých průvodců, nezapomenutelný zážitek při lovu a především dlouhá kulturní historie lovců v Rusku, kteří tento způsob lovu prožívají a uctívají jako posvátný rituál.
Na brlohu se medvěd loví tak, že se vystopuje obydlený brloh v zimě, ve kterém přespává medvěd. Následně se rozestoupí lovci, kteří mají efektivní brokovnice s jednotnou střelou a navzájem se kryjí. Následně je medvěd vypuzen z brlohu a lovci mají opravdu velmi krátký čas na střílení. Loví z několika metrů.
K lovu medvěda je například vhodná brokovnice s jednotnou střelou v případě lovu „na brlohu“. V případě čekané je třeba mít výkonnou ráži kulovnice, například 7mm a výše (.308 Win, 30-06 Spring. apod…). Důležité je použité střelivo, které musí mít dostatečnou energii minimálně 2 700 J při 100 metrech. Vzhledem k tomu, že se medvědi na vnadištích loví poměrně na krátkou vzdálenost, je energie dostačující.
Trofej medvěda je mezinárodní metodou uznaná lebka, která je hodnocena body CIC. Neméně ceněnou trofejí je kůže z medvěda, která zaujímá čestné místo nejednoho interiéru loveckého salonku lovce, nebo drápy z medvěda. Dále si nechávají lovci celého medvěda vycpat (pokud ho mají kam umístit).
Maso z medvěda je nejdříve nutné vyšetřit na svalovce. Maso je ceněnou a vyhledávanou pochoutkou místních, i cizinců. Sádlo medvědů má jemnou strukturu a používá se nejen ke kulinářským účelům, ale také k léčení bronchitidy namazáním na hrudník (stejně jako jezevčí sádlo). Má protizánětlivé účinky.
V lidovém léčitelství má nesmírnou hodnotu také sušená medvědí žluč.
Doufáme, že Vám byl tento článek užitečný!
Váš Tým Huntastic
Copyright © 2024 Huntastic s.r.o., všechna práva vyhrazena.
