Srnec obecný

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

Popis a charakteristika srnce obecného

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je nejrozšířenější spárkatou zvěří  v Evropě z čeledi jelenovití (Cervidae). Najdeme ho jak v nížinách, tak v horách. Na jihu i na severu. Srnec obecný se nachází ve všech možných biotopech krajiny.

Zároveň se jedná o nejmenšího zástupce jelenovitých v Evropě. Hmotností se pohybuje od 15 do 30 kg. V kohoutku měří okolo 75 cm. Oproti daňku nebo jelenci má nevýraznou kelku (ocas), který je zakrnělý a délka odpovídá zhruba 2 cm. Zbarvení srnce je rozdílné v létě a v zimě. Letní srst je červeno-rezavě hnědá s nevýrazným bílým zrcátkem (oblast konečníku), kdežto v zimě je srst tmavě šedá s hustou podsadou a velmi výrazným bílým zrcátkem vzadu.

Hlavní morfologický znak mezi srnou a srncem jsou parůžky, které nosí srnec. Tyto parůžky nasazuje v průběhu zimy, v květnu a červnu vytlouká (dle věku jedince) a shazuje parůžky někdy koncem listopadu a během prosince.

srnec obecný

Parůžky srnce

Parůžky srnce nejsou nikterak výrazné. Dorůstají u silně založených jedinců do výšky okolo 25 cm. Mohou být silné s mohutným perlením.

Pro srnce je typický šesterák. Již silně založení jedinci mají šesteráka v prvním roce života (ročci). Největší a nejsilnější trofej bývá okolo 5 roku srnce. Od tohoto věku jde hmota paroží spíše dolů. Po celý život má srnec ideálně tvar šesteráka.

Paroží srnců patří k jednomu z nejvíce variabilních paroží u jelenovitých. Dokáže překvapit různými tvary, ať již danými geneticky, různým poškozením či spontánním růstem. Každopádně se jedná o jedné části lovců o velmi zajímavé trofeje, neboť tyto rarity jsou častým originálem.

Například může vyrůst parůžek, který je typický šesterák a druhý parůžek je zatočený směrem dolů, apod.

Běžně se vyskytující tvary paroží jsou bulkař (ročci), špičák, vidlák, šesterák (pravý), osmerák. Samozřejmě mohou být i nepravidelní.

 

Kde se vyskytuje srnec obecný

Srnec obecný není náročný na podmínky prostředí. Nachází se jak v lesních komplexích, tak žije i ve zcela polních honitbách, nebo v příměstských aglomeracích. Jedná se o teritoriální zvíře, takže se celý život vyskytuje v jedné oblasti.

Srnec obecný ✓ Poplatkové lovy srnce v říji

 

Jak se srnec chová

Srnec obecný je klidné zvíře, které lze spatřit i za denního světla na polích či různých loukách, když se pase. Na paši chodí v pravidelných intervalech a dle některých jedinců by se daly seřizovat hodinky.

Po zimě, když se rozpadají tlupy srnčí zvěře, si srnci začnou hájit svá teritoria. To se projevuje většinou na začátku vegetačního období během konce dubna a v průběhu května. V těchto časech je možné vidět, jak starší a silnější srnec prohání slabšího a snaží se ho vyhnat ze svého teritoria.

Srnci během vegetačního období žijí samotářsky. Žijí si ve svém remízku ve stejném místě ve správný čas každý den vychází na pastvu. Paství se v brzkých ranních hodinách, dopoledne, odpoledne, v podvečer i na samou tmu. Je tedy možné se s ním setkat téměř kdykoliv.

Srny kladou koncem května a začátkem června srnčata. Obvykle jedno nebo dvě. Není výjimkou, že lze spatřit srnu se třemi srnčaty. Srnčata mají krycí zbarvení, aby splynula s okolními květy v loukách, kam je srny kladou. Srnčata jsou hnědá s bílými puntíky po celém těle. Jsou bez pachu a nehnutě čekají, aby je srna nakojila.

Záchrana srnčat při senosečích

V posledním týdnu července a prvním týdnu srpna vrcholí srnčí říje. Srnec se neprojevuje troubením podobně jako jelen, nebo rocháním jako daněk. Největším znakem probíhající srnčí říje je, když na posekaných strništích srnci prohání v kruzích srny a nedbají přílišné opatrnosti. V tomto období se lze bezpečně dostat k srnčí zvěři na relativně krátkou vzdálenost.

Říjné srny se projevují slabým pískáním, čímž lákají srnce. Tohoto zvukového projevu lze využít při lovu a srnce díky tomu vábit. Pokud má zájem, přiběhne až k lovci. Také během říje srnci opouštějí svá teritoria a vydávají se i jinam. Díky tomu se lovcům může podařit spatření naprosto neznámého a zajímavého srnce, který se doposud ukrýval úplně někde jinde.

Na podzim srnčí pomalu začíná přebarvovat do zimní srsti a dává se opět do tlup, ve kterých stráví celou zimu.

 

Lov srnce obecného

 

Vhodné období k lovu srnce obecného

Srnec obecný se může lovit dle legislativy od 1. května do konce září. V jiných státech se může doba lovu měnit. Nicméně začátek lovecké sezony lze využít k lovu slabých srnců, nebo ročků, kteří se v průběhu času schovávají v travinách a roštích před silnějšími srnci a jejich lov může být problematický.

Proto je ideální lov těchto srnců do konce května, než vyroste vegetace a díky tomu bude lov ztížený.

Nejkrásnějším obdobím lovu srnců je pochopitelně srnčí říje, kdy je srnčí velmi aktivní a lze je lovit téměř v jakoukoliv denní dobu.

Obvyklým časem lovu je buď brzo ráno, nebo za světla v podvečer.

Srnec obecný

Jakými způsoby lze lovit srnce obecného

Srnčí zvěř je možné lovit pouze individuálně na čekané nebo šouláním. Lovci mohou využít pravidelnosti srnců, kdy vychází téměř každý den na stejném místě ve stejný čas a přizpůsobit tak způsob lovu. Ať již jde o nově zbudované lovecké zařízení, nebo úkryt. Na druhou stranu nikdy nic není jednoduché a srnec dokáže překvapit a objeví se v jiný čas nebo úplně na jiném místě.

V zahraničí lze lovit srnce obecného i loveckým lukem, což může být velmi zajímavý lov, nicméně tento lov musí aplikovat takový lovci, kteří opravdu umějí s lukem střílet. Pro ověření jejich dovedností musí složit velmi složité zkoušky, které je opravňují tímto způsobem lovit. Zvěř je pak lovena na vzdálenost okolo 30 metrů s šípem, který má ostré kovové hroty a je určený k lovu. Zvěři přetne důležité cévy a zvěř velmi rychle ztrácí vědomí a vykrvácí. 

Rozdíl mezi zásahem střelou a šípem je, že při zásahu střelou dojde navíc ještě k poškození okolních tkání způsobené velmi intenzivním předáním energie střely. V obojím případě nicméně téměř okamžitě dojde k hemoragickému šoku zvěře (dramatický pokles krevnímu tlaku), následné ztrátě vědomí a následnému vykrvení zvěře.

Během srnčí říje určitě stojí za vyzkoušení způsob lovu pomocí vábení. Vábničkou se v několika krátkých intervalech lovec snaží písknout a napodobit zvuk říjné srny. Šikovní a zkušení lovci toto zvládnou na trávu bez pomoci vábničky tak, že se vloží tenký list trávy mezi palce a jemně se foukne. Pokud to lovec dělá dobře, srnec k lovci přiskočí, nebo se minimálně začne zajímat o původ zvuku.

 

Co k lovu srnce potřebuji

Srnec se loví kulovnicí v běžných rážích pro většinu spárkaté zvěře jako je 7 x 57; 7 x 64; 30 06; . 270 win .308 win; 8 x 57. Srnčí zvěř je poměrně malé zvíře, proto lze využít i menší ráže řady 6,5 mm nebo .243 win. Obojí má výborné balistické vlastnosti na dálku a dostatečnou dopadovou energii pro srnčí zvěř. Více informací o loveckých rážích naleznete v článku časopisu Myslivost „Výběr vhodné ráže k lovu spárkaté zvěře.“

Srnčí zvěř je dobré mít řádně obeznanou, takže je zapotřebí i dobrá pozorovací vybavení, které dobře kouká za denního světla, neboť se srnec může lovit pouze za světla, či hodinu před východem nebo hodinu po západu slunce.

Pokud se lovec rozhodne vábit, bude potřebovat vábničku, tzv. třešňovku, což je tradiční dřevěná vábnička na srnce s možným štelováním výšky zvuku. Samozřejmě je na trhu nepřeberné množství vábniček, které jsou vyrobeny z plastu nebo jiných materiálů.

 

Trofej srnce

U lovu srnce jsou hlavní trofejí parůžky, které mají typický tvar šesteráka, ale jak bylo zmíněno v úvodu- srnec má nejvíce možných variabilit a tvarů paroží.

Pro některé lovce mohou být trofejí i kelce, což jsou ojediněle vyrostlé horní špičáky. S srnčí zvěře se spíše jedná o raritu, nicméně u jelení zvěře o běžnou věc.

Další trofejí může být lovce bezoárová koule, která se opět vyskytuje ojediněle. Jedná se o mineralizovaný útvar, který se může nacházet výjimečně u srnčí zvěře v bachoru. V podstatě se jedná o nestravitelné zbytky potravy, které jsou obalovány minerály (např. vápník) a jsou hladké a zaoblené častým převalováním v trávicím traktu. 

Častější výskyt bezoárů je u kozy bezoárové, muflona, kamzíka či velblouda.

 

Úprava srnčí zvěřiny

Maso ze srnce je tmavé červené barvy, které má krásné jemné, kořené aroma. Maso je samo o sobě aromatické i na chuť. Maso je křehké, jemné a je vhodné k různým kulinářským úpravám.

Kýty, plece a hřbet jsou nejvíce ceněnou partií zvěřiny. Maso lze opékat v celých částech, nebo na plátky. Výborná je svíčková, která má velkou oblibu v gastronomii.

 

Doufáme, že Vám byl tento článek užitečný!

Váš Tým Huntastic

Přihlásit se