Svišť horský (Marmota marmota) je velký hlodavec z čeledi veverkovití (Sciuridae) o váze přibližně 3,5 až 8 kg dle vitality jedince. Velikost svišťů se pohybuje okolo 40 – 52 cm. Ocas je dlouhý okolo 13 – 15 cm. Hmotnost značně kolísá dle ročního období, neboť po zimě bývá hubenější a před zimou se na podzim vykrmuje, aby nabral tukové zásoby.
Jeho zbarvení je šedivé, zespoda s béžovým nádechem. Svršek zad je hnědavý až černý. Toto zbarvení prostupuje až do špičky ocasu.
Pro sviště jsou typické žluté až naoranžovělé hlodáky, které jim trčí z huby.
Svišť horský je typickým obyvatelem velehor střední a jižní Evropy. Stabilní populace sviště se vyskytuje v Alpách, Tatrách, ale i v Pyrenejském pohoří. Nadmořská výška jeho výskytu je velmi proměnlivá a pohybuje se od 800 do 3 000 m.n.m. Jednou oblastí, kde se svišti loví je jih Tyrolska u Italských hranic- Obergur
Jeho biotop jsou horské louky, ve kterých si hloubí své labyrinty nor a zároveň v okolí nachází dostatek pestré stravy.
Svišť horský je hlodavec, který spásá různé byliny v okolí svých nor. Žije v koloniích. Jeho celoroční rytmus je rozdělen na zimní spánek a krátké intenzivní léto.
Na jaře se svišti probouzejí ze zimního spánku, kdy hibernují téměř 7 měsíců v uzavřených norách společně s dalšími jedinci. Jakmile se oteplí a jarní sluníčko začne vyhřívat horské meze s loukami, sníh začne odtávat, tak se začnou postupně probouzet i samotní svišti.
Po zimním spánku dochází na jaře k páření a za zhruba pět týdnů se narodí samici ve vystlaném brlohu 2 – 7 mláďat. Rodí se slepá a holá, která se po pár dnech osrstí. Po intenzivním kojení, které trvá okolo 6 – 7 týdnů, přecházejí na pestrou bylinnou stravu v okolí nor.
Koncem léta mladí svišti dostávají zbarvení dospělých jedinců. Zároveň nastává období, kdy se začínají připravovat na dlouhou a tuhou zimu. Vypásají se, připravují nory vystláním suchých stébel trávy a jakmile se začne blížit zima, obvykle během října, ucpou vchody nor a uloží se do spánku.
Labyrinty nor čítají mnohdy až 35 metrů. Nacházejí se zde slepé chodby, které využívají jako záchod. Během zimy se občas probudí, aby se mohli vyprázdnit.
V noře často žije 10 – 15 jedinců, kteří jsou v rodinném vztahu. Avšak s postupem času kolonie roste a nabývá na počtu jedinců.
Lov sviště horského je omezen na velmi krátkou dobu, kdy již nevychovává mláďata a připravuje se na zimu. V Rakousku se doba lovu pohybuje od 15. srpna do konce září.
Sviště lze lovit ráno nebo přes den, kdy je aktivní v blízkosti nor.
Lov sviště horského lze lovit na čekané v blízkosti nor. Je nutné mít na paměti, že svišti jsou velmi obezřetní a plaší tvorové, kterým neujde sebemenší pohyb v krajině.
Vždy na stráži hlídá zkušený jedinec, který svým ostrým hvizdem dá ostatním svišťům pokyn k rychlému přesunu do nor a trvá poměrně dlouho, než opět svišti vylezou zpět.
Lovci sviště loví schovaní za kamenem, za skálou a čeká se na vhodný okamžik. Rána musí být jistá, dobře usazená, aby svišť nedokázal vlézt zpět do nory, neboť díky její hloubce a délce, by byl svišť nadobro ztracen.
K lovu sviště potřebujete málo výkonné ráže- 243 Win., 5,6×57, 5,6×50 Mag., 223 Rem., 222 Rem. aj. Nejdůležitější je ovšem výběr střeliva s celoplášťovými střelami, aby nedošlo k poškození kožichu, neboť slouží jako trofej. Většina lovců si nechává zpracovat celého sviště u preparátora.
Dále potřebujete kvalitní oblečení, které Vás bude dokonale maskovat v horském skalnatém terénu. Někdy lze lovit sviště již na sněhu, takže je třeba mít i vhodné teplé oblečení. Vše podstatné Vám vždy řekne lovecký průvodce před samotným lovem.
Lovečtí průvodci zároveň půjčují zbraně, které jsou nastřeleny na optimální vzdálenost pro lov sviště od 50 do 150 metrů.
Trofej sviště slouží jeho huňatá kůže, kterou si lovci nechávají vyčinit, nebo si nechávají vycpat celého sviště u preparátora.
Úprava masa ze sviště je velmi komplikovaná. Maso je prorostlé tukem.
Doufáme, že Vám byl tento článek užitečný!
Váš Tým Huntastic
Copyright © 2024 Huntastic s.r.o., všechna práva vyhrazena.
